Ignaz Kuranda
Ignaz Kuranda | |
---|---|
Ignaz Kuranda r. 1861 | |
Poslanec Frankfurtského parlamentu | |
Ve funkci: 1848 – 1848 | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1861 – 1865 | |
Ve funkci: 1867 – 1884 | |
Poslanec Dolnorak. zemského sněmu | |
Ve funkci: 1861 – ??? | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci) |
Narození | 1. května 1811 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 3. dubna 1884 (ve věku 72 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Starý židovský hřbitov ve Vídni |
Děti | Felix Kuranda Kamill Kuranda |
Alma mater | Lipská univerzita |
Commons | Ignaz Kuranda |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ignaz Kuranda (1. května 1811 Praha – 3. dubna 1884 Vídeň[1])[2]) byl rakouský spisovatel, novinář a politik židovského původu a německé národnosti z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Praze v židovské rodině. Vzdělání získal samostudiem. Od roku 1834 žíl ve Vídni, kde se zapojil do veřejného, literárního a později i politického života. Napsal na motivy Schillerova díla Warbeck divadelní hru, která měla úspěch po celé střední Evropě a která obsahovala motivy svobody a míru. V roce 1835 mu na pokračování začala v deníku Bohemia vycházet literární prvotina Der zwölfte Februar. Od roku 1837 působil v redakci listu Telegraph, kam psal divadelní recenze. V denním tisku publikoval četné kratší stati a fejetony, zaměřené často na pozorování života ve Vídni. V roce 1838 podnikl delší cestu po Německu, Francii a Belgii. V Bruselu měl několik přednášek na téma německé literatury. Roku 1841 založil list Die Grenzboten, který pak vycházel v letech 1842–1848 pod jeho redakcí v Lipsku. Sbíral holandské umění 17. století.[2][3]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. Již v březnu 1848 podepsal společné prohlášení českých a německých spisovatelů v Praze z 21. března 1848, ve kterém se osobnosti uměleckého a veřejného života přihlásily k národnostní toleranci a společnému postupu.[4] V dubnu 1848 se trvale vrátil do Rakouska a ihned byl za město Teplice zvolen do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu. Už v září 1848 se ale z Frankfurtu vrátil do Rakouska a ve Vídni založil politický deník Ostdeutsche Post, který zde vycházel pod jeho vedením až do července 1866.[2][3]
Po obnovení ústavní vlády se opět zapojil do politiky. Zasedal ve Vídeňské obecní radě. Od března 1861 byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu.[2][3] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Dolní Rakousy (kurie městská, obvod Vídeň).[5] V červnu 1861 se na Říšské radě utkal řečnicky s předákem českých poslanců Františkem Ladislavem Riegerem.[6] K roku 1861 se uvádí jako redaktor a vlastník listu Ostdeutschen Post, bytem ve Vídni.[7] Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady za týž obvod delegován i roku 1867, 1870 a 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, za kurii městskou, obvod Vídeň, I. okres. Za týž obvod obhájil poslanecké křeslo i ve volbách do Říšské rady roku 1879 a poslancem byl až do své smrti roku 1884.[5] V Říšské radě patřil po roce 1861 k takzvané velkorakouské frakci.[3]
Profiloval se jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). V letech 1864–1865 kritizoval coby předák rakouskoněmeckých liberálů vládní politiku vůči Prusku. Obával se ohrožení velmocenského postavení monarchie.[8] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[9]
Roku 1872 se stal předsedou židovské náboženské obce ve Vídni.[2]
Jeho synem byl bankovní odborník Felix Kuranda (1852–1917), další syn Kamill Kuranda (1851–1919) byl rovněž aktivní v politice.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignaz Kuranda na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kuranda, Ignaz (1811-1884), Journalist, Schriftsteller und Politiker, s. 363. (německy)
- ↑ a b c d Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Kuranda (Ignaz), s. 118. (německy)
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 32.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 171.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=129&size=45
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 185.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- Rakouští Židé
- Rakousko-uherští Židé
- Čeští Židé
- Němečtí Židé
- Čeští Němci
- Rakouští místní politici
- Rakouští novináři
- Němečtí novináři
- Rakouští dramatici
- Němečtí dramatici
- Poslanci dolnorakouského zemského sněmu
- Poslanci frankfurtského parlamentu
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Členové Ústavní strany
- Narození v roce 1811
- Narození 1. května
- Narození v Praze
- Úmrtí v roce 1884
- Úmrtí 3. dubna
- Úmrtí ve Vídni
- Politici Rakouského císařství německé národnosti
- Rakousko-uherští politici německé národnosti